Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
In fields of green, vast as the oceans
Is this a dream, is it evermore?
A million years, fast as a notion
I stand alone here on the silent shore
I'm after prey in the fields
Shelter in a cave from the cold and lonely nights
And now it all seems so real
Warming at the fireside beneath the pale moonlight
This is the dawn of time
I am the first to stand
Looking through the eyes of the primal man
This is the dawn of time
Witnessing the birth
I am the first man on earth
The skies of blue reach to the heavens
They go on and on forevermore
No avenues, no city sidewalks
Planet Mars is but ancient lore
This place has all that I need
No computers glowing screens, no industrial machines
Somehow it all seems surreal
Memories of days gone by, a slowly fading scene
No one here to blame me
No one here to hurt
So much space here to occupy my mind
I can breathe the breath of virgin land
The firefly at nighttime
The sounds of nothing known
And I belong here like I never have before
The wandering child returning home
When twilight falls, red is the sunset
Planets appear across the colored sky
No prison walls, no war, no bloodshed
Hard to believe this new world will die
I wish that I could stay for a while
In the dream world that the sequencer creates
And though it all seems so real
Now I fear the time is gone, I feel its heavy weight
Hold on to this moment in time
Savor a life how it used to be
Hold on to the world in its prime
Breathe in the air, feel the energy
"It is the 22nd century again. I am back inside the Dream Sequencer. I am
tired. But I want more. I want to go back even further..."
V zelených polích, rozsáhlých jako oceány
Je to sen, bude to tak navždy?
Milion let, rychle jako myšlenka
Stojím tu sám na tichém pobřeží
V polích pronásleduju kořist
V jeskyni se schovávám před chladnými nocemi
A teď se to vše zdá tak skutečné
Teplo kolem ohně pod bledým měsíčním světlem
Tohle je úsvit věků
Jsem první, který stojí
Hledím očima primitivního člověka
Tohle je úsvit věků
Jsem svědkem zrození
Jsem první člověk na Zemi
Modrá obloha dosahuje k nebesům
Jdou dál až do nekonečna
Žádné ulice, žádné městské chodníky
Planeta Mars není nic, než prastará tradice
Tohle místo je vše, co potřebuju
Žádné zářící obrazovky počítačů, žádné průmyslové stroje
Nějak se to zdá být neskutečné
Vzpomínky dnů, které jsou pryč, jen pomalu uvadající scéna
Není tu nikdo, kdo by mě obviňoval
Nikdo, kdo by mi ubližoval
Je tu tolik prostoru k prozkoumání
Můžu dýchat vzduch panenské země
Světlušky v noci
Zvuky něčeho neznámého
A patřím sem, jako nikdy nikde předtím
Zbloudilé dítě se vrací domů
Když soumrak upadá, rudý západ slunce
Planety se objevují napříč barevnou oblohou
Žádné vězeňské zdi, žádné války, žádné krveprolití
Těžko uvěřit, že tento mladý svět zemře
Přál bych si tu nějakou dobu zůstat
Ve snovém světě, který sekvencer vytvořil
A přestože se vše zdá tak skutečné
Bojím se, že ten čas je pryč, cítím jeho obrovskou tíhu
Vydrž v téhle době
Ochutnej život, jaký býval dřív
Vydrž v tomhle mladém světě
Dýchej vzduch, pociť tu energii
"Je zase 22. století. Jsem zpět uvnitř Sekvenceru Snů. Jsem unaven. Ale chci víc. Chci se vrátit ještě dále..."