Nevypínám

Mít tak tu moc i když je noc a nebo den
vypnout mozek, aby spal
nic necítit, nic nevědět
a nebýt tady, nebýt tam

Jenže to nejde
a i když spím, nevypínám
vím, že to přejde, až přejde ten pocit
co mám - ten sebeklam

Čím víc mám let, čím víc mě svět
odsává z žil, tím častěj přicházím
ta myšlenka má už i tvar
a má můj hlas, vtíravě doráží

Tak vypni se sám, já odmítám
cestu znám, vede jen tam
vím, že zpátky to nejde
tak rozhodně nevypínám