Svítá

Chtěl bych jít, kde stromy plný plodů
dávaj' stín, co před žárem chce krýt,
pokoj mít a nenacházet zlobu, co je v nás,
vítat rána a noci vláhou smýt,
kde je ráj a nebe modrý,
zkouším znát a namáhám se klít,
kam jen jít, jó, kdo mi poví.

V dáli svítá, přijde den,
svítá, přijde den.

Je nás víc, kdo s ránem tohle říká,
plný přání, zbaven iluzí,
šedej den pak vodstrká mě na start,
černej dým, chci závod nebo klid,
tisíc očí je tam místo stromů,
všichni ví a znaj', přemoudřelí,
tu hru dál už nechci hrát.

V dáli svítá, přijde den,
svítá, přijde den.

Kolotoč je dál k nezastavení,
brzdy selžou a kamarádi lžou,
sedím sám, a všude spousty lidí,
nemaj' šanci, se mnou nic nesvedou,
chtěl bych jít po širejch bílejch pláních,
mír a klid a žádný lidi zlý,
snad se splní, o čem sním.

V dáli svítá, přijde den,
svítá, přijde den.

V dáli svítá, přijde den,
svítá, přijde den.