Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
The Cabal
I wake up and I feel I was stranded
In a world that hardly represents me
Step by step I collect all my nightmares
Like a modern Renoir I'm painting my life away
Don't you think that I'm not gonna worry
Don't you think that I don't feel sorry
Soon I'll find my way and I'll let you know
Sitting down in my room I feel so empty
Staring with lonely eyes at the words I am laying down
With cold blood I swallow all the absinthe that you gave me
that cold winter night
Don't you think that I'm not gonna worry
Don't you think that I don't feel sorry
Soon I'll find my way and I'll let you know
I feel a decadent poet
Forced to bury his art – forced to bury his own heart
Under the mud of a pigsty
A cabal of murdered broken hearts
Longing for my bitter taste
Lost you, I have lost you, brother
The strength you hid inside your eyes
Makes me believe I can still live my life
I learned from the ashes
Of the tears I dropped for all these years
My love is now living, is living for real
I feel a decadent poet
Forced to bury his art – forced to bury his own heart
Under the mud of a pigsty
A cabal of murdered broken hearts
Longing for my bitter taste
Intriky
Když se probudím, cítím se tak svázaný
ve světě, který mě jen těžko může zastupovat
krok za krokem sbírám všechny mé noční můry
jako moderní Renoir, maluju svůj život daleko odsud
Nemyslete si, že se bojím.
Nemyslete si, že je mi to líto.
Brzy najdu svou cestu a vy ji nebudete znát…
Sedím ve svém pokoji a cítím se tak prázdný,
hledím se smutnýma očima na slova, která přede mnou leží
S chladnou krví polykám všechen absinth, co jsi mi dal,
za chladné zimní noci
Nemyslete si, že se bojím.
Nemyslete si, že je mi to líto.
Brzy najdu svou cestu a vy ji nebudete znát…
Cítím se jako dekadentní básník,
nucený pohřbít své umění – nucený pohřbít vlastní srdce,
pod bahno v prasečím chlívku.
Intriky, dychtící po hořké chuti,
zabily zlomená srdce.
Ztratil jsem, ztratil jsem tě bratře.
Svou sílu jsi skryl do svých očí.
Dals mi dojem, že stále můžu žít,
učil jsem se z popela,
po všechny ty roky jsem upadal do slz.
Má láska nyní žije, žije pro realitu…
Cítím se jako dekadentní básník,
nucený pohřbít své umění – nucený pohřbít vlastní srdce,
pod bahno v prasečím chlívku.
Intriky, dychtící po hořké chuti,
zabily zlomená srdce.