Claudie

Co jsem tě spatřil, věř mi,
že žiju ve stavu beztíže,
i ve spaní se mi zdá že létám.
Dneska jsem jako vyměněn,
ze všeho vnímám jen,
že tvé jméno do všech svých vět vplétám.
Claudie, tvá pleť je jako porcelán,
Claudie, ty jsi zámek a já kastelán.
Má duše je rozervaná nadranc,
potácím,se sotva držím balanc.
Claudie, mě to snad zabije,ach mordyjé.
Claudie,stále jsem sbírkou nejistot,
Claudie,snažím se najít pevný bod
a zatím mě tlačí malé boty,
kde jsou ty časy,kdy jsem přeskakoval ploty.
Claudie,mě to snad zabije.
Na zvony chtěl bych vyzvánět,
ať se to dozví celý svět,
že pro tebe srdcem svým jen tepu,
a chtěl bych si tě naklonit,
svým leskem slunce zaclonit,
jen kvůli tobě věnuji se stepu.
Claudie,tvá pleť je jako porcelán,
Claudie,ty jsi zámek a já kastelán.
Má duše je rozervaná nadranc.
potácím se sotva držím balanc.
Claudie, mě to snad zabije,
ach mordyjé.
Claudie stále jsem sbírkou nejistot,
Claudie, marně se snažím najít pevný bod
a zatím mě tlačí malé boty,
kde jsou ty časy,kdy jsem přeskakoval ploty.
Claudie,mě to snad zabije.