Jméno writera

Jméno writera je mu víc než žena daný, opětovně vzaný, nic jinýho ho nezajímá než óch… jméno namalovaný způsobem stylovým podaným postupně zabrušuješ hrany, pochodem mírovým z druhé strany pudu strany, odpaňovat panny na barvy tóny moje mikrofóny vyjadřují, ale - moravská zátka otevře svý vrátka, vezme to zkrátka sebekriticky tak tak, z toye udělá fuck, z chlapa bude crew snad, snad... Pokus k dobrýmu tvaru rýmu, ke slovu takovýmu, městskou špínu, v chromu svýmu jménu, fenoménu.
Všude psalo na zdi domů, co to dalo, vzalo komu. Možná hra na krále města, možná, že sta lidí o tom sní, víš znovu. Crew nebo crew, postavíš se tomu, překročíš na skladě nebezpečnou zónu, v barevným tónu, něco zničíš v dobrým jménu, máš to v piči. Ty, ty či ty lidi křičí, zastavte tu scénu, tvář města City FenoMenu, xilohoLCA crew Westside, ORFuck, Y2Kduel, ODAtak, Fuel, Kénig, brněnský stěny stály a stojí za ty keny.
Ref:
Nikdy nikdy nezapomeň, co dáváš, prožíváš,
nikdy nikdy nezapomeň, s čím v hlavě vstáváš.
Dag dag chrom - mý stařec neudělá linku na beton, pak pak, song-g-na west-east pravá stopa ouch, provedená čára bombře, provedená dobře, Učiní tě králem bouře, soudcem v hospodě, chleba s octem. Učiníš se otcem na panelu s kvalitou i počtem, policií poctěn, však nemusím ti říkat vo čem to je, vo čem. Já prý MC teď ví, před lety graffiti poznamenaný, ale teď už já ne, tak ty pocem a já i my řeknem, co chcem! Barevný ulice snem, na hip-hopový pláži se sejdem a společně si o svých zážitcích řeknem, v limitovaný edici pro vostatní vytisknem. Rozšiřujem kulturu stejnojmenným řetězcem, hip-hopem.
Píšem tagy, keny, pojebaný změny, v zákoně na osm let schváleny, netrap se, smysl tu není, já s podmínkou v kapse, protloukám se, koukám všude kolem sebe, když plechovka v mé ruce, ve švihu prudce, tíhu srdce neomyju v lihu, ale třeba jméno do skla vryju, nebo panel namaluju, a pak radostí dostižen až na kosti pudu, v klidu usnu v rytmu voodoo, tajemnou tváří osudu - nudu ve stáří - nedaří se. Nemáš mamu ani tatu, prostatu v trapu, žádní bratři ani napůl ani na třičtvrtě roku strachu, životního toku, budu užívat, naplno vnímat, malovat, radost ze života mít a rýmovat, nesnít, o kapsách plných prachu, o bavoráku.
Ref:
Nikdy nikdy nezapomeň, co dáváš, prožíváš,
nikdy nikdy nezapomeň, s čím v hlavě vstáváš.
Je mi líto společnosti, kterou poctil odstín chromu, v morku kosti rytířské ctnosti nezabráníš, že si poničil přítomnosti, kusy domácností writers poctí, na Malátce postřílej je, osm let je vostrých... V tahu najdeš sílu v sebe snahu o kreativitu v městu davu, píšeme za Brno-město, na soutoku v prachu šedi domu, krásu nandeš v chromu.