Dáma při těle

Zvony, přes den tlumený
mi spánek rozezní.
Do snů vejdou čtyři dámy štíhlý
s pátou mírně obézní.
Můj lokaj dámám růže hází,
já dobře vím, co se má
-do vlasů dám
sám po růži dám.

Já sám ty štíhlé hýčkám,
jsou nesmělé,
tak lákám k hříčkám
tu dámu při těle,
přátelé.

Démoni ji skáčou v očích,
když ji noc rozpálí.
A já pouštím noční můry
jenom pro ní z povzdálí.
Pak smím dát na svoji šíji
dlaň baculatou.
Tu nejhezčí z dam
já pro sebe mám.
Lokaj můj, ty štíhlé hýčká,
jsou kyselé.
Chci plát jak svíčka
s dámou při těle,
přátelé.

Když sám koktejly v dřezu míchá
dlouhej brk kohoutí.
Že potom vždycky ráno svítá,
to mně moc zarmoutí.
Takhle dámy šňůrou spoutat,
se mnou by tu žily dál.
Já namísto dam
zvon budíku mám.

Ptám se proč nejde získat
sny doznělé,
chci žít a výskat
s dámou při těle,
jó, přátelé.