Příliv

Já budu mít klid uprostřed Grenadin
když všechno dohoří z nějakejch důvodů
já prožil čas chytře jak inženýr
z vína jsem promoval na téma má dát dal

Já hledal svět kde hoří slovem vzduch
svět nových lásek, lásek, lásek nikdy nedočkaných
Já diletant, já chtěl jsem hořet dýl
pozdě jsem uvěřil, že kámen nehoří

Pak všeljak jsem žil, stokrát sto odlivů
tam jsem se lásko má v nich skoro utopil
A pak se vynořil né rady a né křik
umělý dýchání tak z uší do uší

Jen z moře vím z kyvadel příbojů
že jenom příliv, příliv, příliv mne na břeh vyhodí
že než se zachytíš jen písek na patách
příběhy návratů k tvým prohrám počítám