Texty písní ZAZ Zaz Dans Ma Rue

Dans Ma Rue

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

J'habite un coin du vieux Montmartre,
mon père rentre saoul tous les soirs,
et pour nous nourrire tous les quatres,
ma pauvre mère travaille au lavoir.
quand j'suis malade, j'reste à ma fenêtre,
j'regarde passer les gens d'ailleurs.
quand le jour vient à disparaitre,
y'a des choses qui me font un peu peur.

dans ma rue y'a des gens qui s'promènent,
j'les entends chuchoter et dans la nuit
quand j'm'endore bercée par une rengaine,
j'suis soudain réveillée par des cris,
des coups de sifflet, des pas qui trainent
qui vont qui viennent,
puis le silence qui me fait froid dans tout le coeur.

dans ma rue y'a des ombres qui s'promènent,
et je tremble et j'ai froid et j'ai peur.

mon père m'a dit un jour : ma fille
tu vas pas rester là sans fin,
t'es bonne à rien ça c'est de famille
faudrait voir à gagner ton pain.
les hommes te trouvent plutôt jolie,
tu n'auras qu'à partir le soir,
y'a bien des femmes qui gagnent leur vie
en s'baladant sur le trottoir.

dans ma rue y'a des femmes qui s'promènent,
j'les entends fredonner et dans la nuit
quand j'm'endore bercée par une rengaine,
j'suis soudain réveillée par des cris,
des coups de sifflet, des pas qui trainent
qui vont qui viennent,
puis ce silence qui me fait froid dans tout le coeur.

dans ma rue y'a des femmes qui s'promènent
et je tremble et j'ai froid et j'ai peur.

et depuis des semaines et des semaines
j'ai plus de maison, j'ai plus d'argent
j'sais pas comment les autres s'y prennent,
mais j'ai pas pu trouver de client.
j'demande l'aumône aux gens qui passent,
un morceau de pain, un peu de chaleur.
j'ai pourtant pas beaucoup d'audace,
maintenant c'est moi qui leur fais peur.

dans ma rue, tous les soirs j'me promène,
on m'entend sangloter et dans la nuit
quand le vent jette au ciel sa rengaine
tout mon corps est glacé par la pluie.
et j'en peux plus, j'attends qu'enfaite
que le bon Dieu vienne,
pour m'inviter à m'réchauffer tout près de lui.

dans ma rue y'a des anges
qui m'ammènent,
pour toujours mon cauchemar est fini.
Bydlím na rohu starého Montmartru,
otec se vrací každý večer opilý,
a aby nás všechny čtyři uživila,
pracuje má ubohá matka v prádelně.
Když jsem nemocná, sedím v okně,
pozoruju lidi, kteří se jen tak prochází.
Když se den vytrácí,
některé věci mi nahání strach.

V mé ulici se prochází lidé,
slyším, jak si šeptají a v noci,
když usnu ukolébána známou odrhovačkou,
náhle mě vzbudí křik,
zapískání, kroky, které se courají,
které jdou, které přicházejí,
a pak je ticho, které mě mrazí do morku kostí

V mé ulici se prochází stíny,
a já se třesu, je mi zima a mám strach.

Jednoho dne mi otec řekl: dcero,
nemůžeš tu zůstat napořád,
nejsi k ničemu dobrá, to by bylo, aby ti rodina
vydělávala na chleba.
Mužům se docela líbíš,
večer musíš odejít,
je hodně žen, které si couráním po chodnících
vydělávají na živobytí.

V mé ulici se prochází ženy,
slyším, jak si pobrukují a v noci,
když usnu ukolébána známou odrhovačkou,
náhle mě vzbudí křik,
zapískání, kroky, které se courají,
které jdou, které přicházejí,
a pak je ticho, které mě mrazí do morku kostí

V mé ulici se prochází ženy,
a já se třesu, je mi zima a mám strach

Už několik týdnů,
nemám dům, ani peníze,
nevím, jak si vedou ostatní,
ale já jsem nemohla najít žádného zákazníka.
Od procházejících lidí žádám almužnu,
kousek chleba, trochu tepla.
Avšak nemám dost odvahy,
teď jim strach naháním já.

Každý večer se procházím mou ulicí,
je mě slyšet, jak vzlykám a v noci,
když vítr vrhne k nebi svou známou odrhovačku,
celé mé tělo mrzne v dešti.
A už více nemohu, čekám, že opravdu
příjde dobrý Bůh,
a nabídne mi, že se můžu ohřát u něj.

V mé ulici jsou andělé,
kteří mě odvádějí.
Má noční můra už navždy skončila.
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy