Myslet znamená beat Della

Jednou přišla Marie, myslím, že z pekla
a řekla, že do školy a povinně.
Od tý doby si děti nehrajou na louce,
ale nedobrovolně si v židlích potí prdele.
Po pár hezkej letech ve školce, víš jak.
Ančo koukej na mě co mám a Ty ne.
Jsem bohužel musel zaujmout roli třídního
pitomce, pitomce,..
Takže do školy, úkoly nemám, zkoušení
neumím, testy ty nedám a kilometrový fronty
u oběda ty roky mě naučili, fakt rychle běhat.
A taky znám pár českejch králů, řeky, mosty,
naši vlajku, jakou má barvu města, že to
hlavní je Praha.
A zjistil jsem co má Anča mezi nohama,
v 15ti se máš rozhodnout co budeš chtít dělat
jenže teď vím, že je to těžký, když tvůj
svět je opíjení s felazz.
Prej ta maturita je fakt třeba, přece nechceš
žrát celej život suchej chleba.
A tak jsem teda šel, 4 roky seděl.
A zjistil jsem to co sem teda dlouho věděl,
nemusíš bejt vůbec chytrej, stačí si poradit
tak nečekej dokud ti holubi nenalítaj do huby.
Ikdyž jsem nebyl premiant a úča na mě pyšná
nebyla, vždycky sem vědělco, kdy, kde, jak dělat.
Utéct domů, když se třídnice ztopila a když
byl ňákej průser tak dělat debila.
Samo sebou, škola základ života.
Zvyknul jsem si na problémy a jak se z nich vymotat.
Ale víš jak, škola není vše přesto jsou děti,
kteří z ní maj extrémní stres.
Bohužel, nebo bohudík moje hlava mi nedala,
tak jsem řekl nikdy víc.
Musel jsem jít haha, čeká mě robota.
Myslíš, že mi maturita pomohla?
Ani z daleka. Prej nemám praxi, vypatlanci!
Byl jsem 4 roky ve škole tak jak asi?!
Schání se prodejci na kasy si nemyslím,
není tak jednoduchý uživit sebe a byt.
Takže klid lidi, jsme si rovni.
Všichni si plavem mezi hovny, páč je
systém postavenej na hlavu, tak já si
ještě chvilku zaplavu!

…..

Už v první třídě jsem věděl, že je konec dnů,
kdy po tobě nechtěj nic, teď budu dřít jako vůl,
obalovat sešity, a pečovat o kníhy
dotovaný pitíčka, svačiny a koblihy.
Naučili mě číst, psát a ukázali ježka.
Po třinácti letech hovadin, mi to stačí do dneška.
Nikdy pro mě nebyl problém dělat, přemety a stojky.
A na vysvědčení sem měl maximálně čtyři dvojky.
Na střední mě spíš zajímali pevný trojky,
i holky co přišli na supla, nebo si sednout do parku,
zapálit uhlík a bublat a hlavně si žádnej zápal z učení neuhnat.
Do dneška, mám z těch dob trochu schýzi
nástrojem z labili stránky a různý analýzi.
Měli mě spíš naučit, jak vodehnat fízly.
To co využiješ, při chytání první mýzi,
ale jak má člověk v patnácti vědět
to co chce dělat. Tak nás v prváku ve třídě
bylo 30 felazz, víc kreativity mi dala škola
při výrobě taháků, což je na střední
hlavní starost školáků.
A taky vymyslet dobrý výmluvy bylo hustý.
Došel mi inkoust v tiskárně. Tenhle týden už po
stý a než se večer zabejvat laborátem bych si
radši utřel prdel vostnatým drátem!
Máš to? Ne, nemám. Tak to máš za pět
a ještě jednu za drzost a už jich tam máš deset.
Stejně největší akcí roku byl maturák chvíle,
kdy sem na veškerý učení házel hák.
Já na oplátku pak dostával samý kule,
páč limit mých znalostí se rovnal nule.