Texty písní Equilibrium Turis Fratyr Widars Hallen

Widars Hallen

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Weit hinter den Bergen,
Dort liegt Widars Reich,
Die endlosen Wälder,
Der heilige Hain!
Weit hinter den Bergen,
Dort weiß ich zu sehen
Die Wächter des Waldes
Vor Widars Hallen stehen!

Alt und mächtig ihre Arme
Ausgebreitet unterm Himmel,
Streben sie der Sonn entgegen,
Hüten sie die stillen Haine!
So wachen sie seit
Tausend Jahren über iher Brüder,
Hier werden sie vergehn
I'm Schoße ihrer Ahn!

Nun kämpfen sie die Schlacht
Gegen ein Feld so kahl,
Sie fallen anheim den Flammen,
Zerfallen zur Asch so fahl...

Weit hinter den Bergen,
Dort liegt Widars Reich,
Die endlosen Wälder,
Der heilige Hain!
Weit hinter den Bergen,
Dort weiß ich zu sehn
Die Wächter des Waldes
In Flammen stehen!

Flammen, o Flammen,
Sie schlagen den Hain,
Fressen sich tiefer und tiefer hinein,
Stürzen die Pfeiler
Der heiligen Hall,
Widar, o Widar,
Dein Reich kommt zu Fall!

Ein letzter Riese, er blieb von Widars Reich
Zu alt und müde sinkt er hernieder

... was blieb von Widars Hallen?
Zerfallen nun I'm Lauf der Zeit!
So sind all sie gefallen,
Zerfallen zur Asche so grau und weich...

Still zieht er nun durch die toten Hallen,
Die so voll von Leben waren.
Eine Träne auf der Wange
Rinnt ihm auf das Grab
Und so legt die Sonn sich nieder,
Verlässt das Feld der Schlacht.
Die Träne rinnt tief und tiefer
In eisengrauer Nacht.

Weit hinter den Bergen,
Dort liegt Widars Reich,
Ein einziger Spross,
Verletzlich und klein!
Weit hinter den Bergen,
Dort weiß ich zu sehen
Die Wächter des Waldes
I'm Mondlicht stehen!

Weit hinter den Bergen,
Dort liegt Widars Reich,
Die endlosen Wälder,
Der heilige Hain!
Weit hinter den Bergen,
Dort werde ich sehen
Auf ewig die Wächter
Vor grünen Hallen stehen!
Daleko za horami,
tam leží Vidarova říše,
nekonečné lesy,
svatý háj!
Daleko za horami,
tam vidím,
strážce lesa,
stát před Vidarovými síněmi!

Její staré a mocné paže,
rozprostřené pod oblohou,
směřující ke slunci,
opatrují tiché háje!
Tak chrání již,
tisíc let po jejich bratrech,
zde zahynou,
v odnoži jejich předků!

Teď bojují v bitvě,
na holém poli,
stávají se kořistí plamenů,
rozpadají se na bledý popel...

Daleko za horami,
tam leží Vidarova říše,
nekonečné lesy,
svatý háj!
Daleko za horami,
tam vidím,
strážce lesa,
stát v plamenech!

Plameny, o plameny,
poráží háj,
zažírají se stále hlouběji a hlouběji,
kácí sloup,
svaté síně,
Vidare, o Vidare,
tvá říše upadá!

Na poslední pouti, zůstal ve Vidarově říši,
příliž starý a unavený se složil na zem

... co zůstalo z Vidarových síní?
Rozpadají se v běhu času!
Jsou všechny popadané,
rozpadlé na šedý a měkký popel...

Tiše teď táhne mrtvými síněmi,
které byly plné života.
slza na tváři,
teče mu po hrobě.
A tak se slunce vzdává,
ztratilo pole v bitvě.
Slza teče hlouběji a hlouběji,
v železně šedé noci.

Daleko za horami,
tam leží Vidarova říše,
jediný potomek,
malý a zranitelný!
Daleko za horami,
tam vidím,
strážce lesa,
stát v měsíčním svitu!

Daleko za horami,
tam leží Vidarova říše,
nekonečné lesy,
svatý háj!
Daleko za horami,
tam uvidím,
navěky strážce,
stát před zelenými síněmi!
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy